§ 29
N u t n á o b r a n a
Nutná obrana: čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící, nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Takové je trochu kostrbaté znění §29 trestního zákoníku, ale co to znamená v praxi?
VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
- Nejdříve co to je útok: jednání, které ohrožuje zdraví, život, nebo majetek.
- Čin jinak trestný: to co by bylo jinak klasifikováno například jako zabití, ublížení na zdraví a podobně, je v případě nutné obrany povolené jednání.
- Přímo hrozící: nemusíte čekat na to, až bude pozdě, pokud hrozí nebezpečí, můžete začít s obranou ještě před samotným útokem.
- Trvající útok: zde je důležité, proti čemu je útok veden. V tomto bodě často nutná obrana přestává být nutnou obranou, protože útok už netrvá – pokud útočník odchází, nebo utíká a už neohrožuje naše zdraví, nebo život a použijeme zbraň, nebude se jednat o nutnou obranu. Útok vedený proti majetku na druhou stranu trvá, i pokud zloděj prchá s kořistí.
- Přiměřenost obrany: zde také často nutná obrana vybočuje ze zákona. Zjednodušeně, pokud útočník prchá s vaší peněženkou, útok stále trvá, ale nelze jej střelit do zad. Nebo pokud vás napadne slabá babička holí, protože jste ji nepustili sednout v autobuse, nemůže ji zpacifikovat teleskopickým obuškem.
DALŠÍ DŮLEŽITÉ ASPEKTY NUTNÉ OBRANY:
- Bránit můžete nejen sebe, ale i jiné osoby.
- Útok musí být skutečný, a nesmíte ho vyprovokovat sami.
- Obrana může (obvykle musí) být silnější než útok, ale nesmí být zjevně nepřiměřená.
- Můžete převzít iniciativu a bránit se aktivně – stále zůstáváte obráncem.