Noc v přírodě - A.S. Ghost Czech Force

Troufám si napsat, že táboření je jakýkoli pobyt v přírodě mimo civilizaci. Půjdete s několika kamarády na výlet a shodnete se, že máte hlad a mohli byste udělat oheň aby jste se naobědvali. Vyberete si vhodné místo a povíte: „Zde se mi líbí – utáboříme se tu“. Ostatní kamarádi souhlasí a pustíte se do vaření. Ovšem táboření o němž budu spát se týká především přespání v přírodě. Ano, čtete velice dobře! Spaní v lese, v táboře a prakticky kdekoli kde se dá. Především tam, kde nebude vaše pohodlná postýlka. Teprve v těchto situacích dáte za pravdu známému rčení: Jak si kdo ustele, tak si i lehne :o). Pokud si ustelete dobře a usínáte s pohledem na oblohu plnou hvězd, na Vaši oblíbenou postýlku si ani nevzpomenete.

2. Jak zvolit vhodné místo k táboření

Vhodným místem k táboření rozhodně nemíním lavičku na náměstí Vašeho města, ale věřím, že to by Vás ani ve snu nenapadlo. Táborníci se přece nesnaží napodobovat místní bezdomovce, ale chtějí si co nejvíce užívat přírody.

Stan

V zásadě nestavíme stan tam, kde to není dovolené. Míjíme-li cestou lesem hájovnu či myslivce, ve většině případů nám poradí, kde je vhodné spát a kde nikoli. Místo si samozřejmě můžeme vybrat sami. Dobré je ale dodržovat následující zásady.

Místo na spánek má být:

-         rovné nebo mírně svažité; nikdo by si asi pořádně neodpočinul, kdyby celou noc klouzal ve stanu

-         suché

-         v nízké trávě (vysokou bychom zbytečně udusali a bývá chladná)

-         v blízkosti je dobré mít potůček a dostatek dřeva na oheň (ne všude se ale smí oheň rozdělávat)

Místo na spánek by nemělo být:

-         v ďolíčku u potoka či řeky (chlad)

-         v mokřině

-         blízko ohně (nikdo přeci nechce aby si svůj stan zničil jiskrami od ohně)

-         rokle a jiná místa kam celý den nejde slunce (chlad)

-         otevřené a nechráněné místo jako například uprostřed louky (vítr)

Pod širým nebem

Co se týče nevhodných míst k přespání zde v zásadě platí stejná pravidla jako u spaní ve stanu. Ovšem ve výběru vhodných míst máte mnohem více možností. Můžete přespat např. v lese mezi stromy, kde byste stan jen stěží postavili.

3. Stavba stanu od A do Z

Opět vyjmenuji několik zásad, které je při stavbě stanu dobré dodržovat.

Směr větru

Při stavbě stanu dáváme pozor na směr větru. Stan směrem k větru nestavíme ani bokem a ani vchodem. Ideální je postavit jej hranou v úhlu asi 45° proti větru. Tlak na stan je takhle nejmenší. Pokud máte kopulovitá stan typu iglú atd. a nelze stan tedy postavit hranou, postavte jej tak aby vchod vyl v závětrné straně. Tyto stany jsou velice odolné nárazům větru a proto jej není nutné řešit.

Světlo

Dalším důležitým pomocníkem pro stavbu stanu je světlo. Samozřejmě, že stan zvládnete postavit i ve tmě nebo v šeru za svitu baterky. Výhodu stavby stanu za světla je především to, že si můžeme v klidu připravit podklad i lůžko. Ostatní věci si ve stanu dáme na taková místa, abychom je ve tmě nehledali.

Úklid

Před tím, než postavíme stan musíme vybranou plochu uklidit a zkontrolovat. Nikdy se dobře nevyspíte na střepech či kamenech.

Správný postup

Vždy je ideální, když je na stavbu stanu dvojice. Každý typ stanu má jiný postup na stavbu. Zmíním tu dva nejběžnější a těmi je klasické „áčko“ s podlážkou a iglů.

Áčko:

-         řádně vypneme podlážku

-         správně zatlučeme kolíky (šikmo od stanu)

-         zavěsíme stan na tyče a při zapnutém vchodovém otvoru vypneme postupně hřeben střechy a její jednotlivé části (upínací lanka nenapínáme příliš – déšť či rosa lanka zkrátí a mohla           by prasknout)

-         je-li to možné, zavěš špičku stanu na vnější závěs (např. silnou větev), tím se zbavíš tyčí a zabráníš ták nočnímu podtržení a zřícení stanu na hlavu

Iglú:

-         pospojuješ tyčky na gumičce v dlouhé ohebné tyče

-         roztáhni si podlážku se síťkou

-         do každého rohu zapíchneš konec tyče – vždy křížem (pravé přední očko a levé zadní a naopak)

-         na síťce jsou háčky kterými ji přichytíme k tyčím

-         v místě, kde se tyčky kříží přivážeme vrchol síťky

-         přehodíme plachtou a správně zatlučeme kolíky

-         vyztužíme napínacími lanky

Péče o stan

Chcete-li by Vám stan vydržel co nejdéle, musíte o něj dobře pečovat. Je velice dobré vědět jak na to a proto zmíním několik pravidel, které je vhodné při kvalitní péči o stan dodržovat.

-         při dešti se zevnitř nedotýkejte stěn stanu, poruší se tím jeho nepronikavost a brzy by Vám teklo na hlavu

-         stan noste vždy v obalu

-         mokrý stan nechte vyschnout, půjdete-li někam dříve než stan stačí vyschnout, volně jej poskládejte a upevněte na batoh

-         při první příležitosti je dobré stan postavit a vyvětrat

-         po návratu domů jej vždy na nějakou doby rozvěšte a nechte proschnout (i když se zdá být suchý)

-         čas od času obnovujte impregnaci je-li to pro typ Vašeho stanu nutné (určeno výrobcem)

-         stan stavte od ohniště tak daleko, aby na něj nedopadly jiskry

-         kolíky a tyče balte vždy zvlášť

-         plachtu nikdy nepropichujte spínacími špendlíky atd.

-         nikdy nepoužívejte stan jako podložku k sezení

4. Krásné sny přímo pod hvězdami

aneb spíme pod širým nebem

Představte si, že ležíte uprostřed teplé červnové noci na louce daleko od města a díváte se na noční oblohu. Pozorujete hvězdy a měsíc. S každým nádechem cítíte svěží čerstvý vzduch. Slyšíte cvrkot cvrčků, který Vás uspává. Věřím, že každý mi dá za pravdu, že představa je to nádherná. Tak proč ji nezrealizovat? Kouzlo spánku pod širým nebem spočívá právě v tom všem, co jsem výše zmínila. Samozřejmě, že počasí nikdo z nás neporučí a vždy letní noc nemusí vypadat tak idylicky. Pokusím se sepsat všemožné rady abyste byli připraveni na jakékoli počasí.

Místo na spánek má být:

-         rovné nebo mírně svažité; usínat na kopci a probudit se pod ním, by určitě nikdo z nás nechtěl

-         suché

-         pokud možno v nízké trávě  

-         v blízkosti je dobré mít potůček a dostatek dřeva na oheň (ne všude se ale smí oheň rozdělávat)

Místo na spánek by nemělo být:

-         v ďolíčku u potoka či řeky (chlad)

-         v mokřině

-         rokle a jiná místa kam celý den nejde slunce (chlad)

-         otevřené a nechráněné místo jako například uprostřed louky (nezbude-li Vám nic jiného, připevněte celtu tak abyste si vytvořili zeď za níž se můžete schovat před větrem)

Obecně zde na rozdíl od spaní ve stanu máte daleko více možností. Ve své podstatě se v tom, kde se utáboříte meze nekladou. Samozřejmě, že není vhodné spát na místech, z nichž by Vám hrozil pád z výšky, zaplavení rozvodněnou řekou nebo nepříjemný budíček od zvířete, do jehož pelechu jste se nasulcovali :o). Jinak je jen a jen na Vás, jaké místo si zvolíte.

Celta místo stanu

Kdyby Vás překvapil déšť, je velice dobré, abyste byli vybaveni celtou. Jednoduše ji smotáte společně s karimatkou nebo spacákem a v batohu Vám překážet nebude, zato v nepříznivém počasí velice oceníte, že jste si ji vzali s sebou.

Záleží jen na Vás, jak se pod celtu schováte.

Přikrývka

-         celtou se můžete jen přikrýt; schováte pod ni nejen Vás ve spacáku, ale i Vaše věci

Stěna

-         z celty můžete vytvořit přístřešek v podobě šikmé stěny

-         do země zapíchneme 2 kůly k nimž celtu připevníme; zbytek celty natáhneme a připevníme kolíky

-         po šikmině bude voda stékat na zem a proto pod ní doporučuji lopatkou vyhloubit žlab kuby bude moci vida odtékat

-         ráno samozřejmě vykopané drny vrátíme na původní místo

„Áčko“

-         stačí nám pouze provaz a celta

-         provaz navážeme mezi dva stromy a celtu přes něj přehodíme tak aby na obou stranách vysel stejný kus

-         pomocí kolíků obě strany roztáhneme a připevníme

5. Táboření v zimě

Přespání venku v zimě není pro každého, ale rozhodně zdraví škodlivé (pokud jste tedy alespoň trochu otužilí). Především je velice důležité, abyste byli velice dobře připraveni. Je dobré si pobytu v zimní noci postupně přivykat. Třeba si to vyzkoušet na podzim. Pokud jste nikdy v zimě přenocování v přírodě neabsolvovali, doporučuji poprvé jít s někým zkušeným. Můžete od něj okoukat mnoho vychytávej, které se Vám budou určitě hodit.

Pro začátek je dobré spát ve stanu, který Vás chrání před větrem, kterému se odolává mnohem hůř, než mrazu. V průměrných mrazech teplota ve stanu jen málokdy klesne pod nulu. Samozřejmě zde zmíním i jiné možnosti přístřešků či útočišť. Ne každý se chce v zimě tahat ještě se stanem že?Než si vyberete místo, kde budete chtít přenocovat je velice dobré dodržovat několik hlavních podmínek bezpečného přenocování.

Celý den je nutné hodně se pohybovat abychom se zahřáli a neprochladli jsme!!!

Hlavní podmínky přenocování:

-         ochrana před větrem

-         dobrá izolace těla od země (pokud přespáváte v zimě je velice vhodná silná či nafukovací karimatka

-         kvalitní spacák

-         dobrý fyzická i duševní pohoda (když budete myslet na prochladnutí, tak Vám bude větší zima z toho, že na to myslíte než ze zimy jako takové)

-         neuléháme prochladlí (před spánkem si zacvičíme nebo se kvalitně prohřejeme u ohně a pak hned hop do spacáku– pocit tepla nám usnadní usnutí)

-         uleháme nasycení (tělo potřebuje pro výrobu tepla větší přísun energie)

-         jdeme spát vyprázdnění (komu by se chtělo vylézat z teplého spacáku?)

Nouzové úkryty:

Záhrab

-         děláme při nedostatku času na budování

-         využijeme toho, co v přírodě je a dokončíme to k našemu pohodlí

-         vyhrabeme prostor pod převisem v závěji, pod zavátými spodními větvemi stromu

-         vchod umístíme co nejníže a uzavřeme kvádrem sněhu

Kaverna

-         velký záhrab pro více osob a s prostorem na uložení věcí, vaření atd.

-         oba záhraby z venku označíme tyčemi a vlaječkou!

Přístřešek

-         zhotovíme jako pyramidu z tyčí nebo větví, kterou obalujeme sněhem

-         lze-li to, tak poléváme i vodou aby mráz stavbu zpevnil

-         před vchodem stavíme ochrannou zídku proti větru

Bivakován jáma

-         je podobná záhrabu, potřebujeme ale více sněhu

-         budujeme-li např.ve stráni nebo i na rovině jako jámu, jejíž strop zpevníme tyčemi pokrytými celtou

-         vchod je opět co nejníže a uzavřen kvádrem sněhu

-         je pracnější, ale umožňuje i delší táboření

Iglú

-         kopie stálých obydlí severských kmenů vyžaduje dostatek času, místa i staršího pevného sněhu

-         ze sněhových kvádrů stavíme polokouli se nízkým tunelovým vchodem a větracím otvorem

-         lze tam topit a vícekrát přespat

6. Spací pytle a podložky

Spací pytel je nejdůležitější součástí tábornické výstroje. Byly doby, kdy se táborníci balili do přikrývek a dek a pravděpodobně první spacáky ze sešívání dek vznikaly. Dnešní spací pytle jsou mnohem kvalitnější. Jsou tvořeny různými materiály jakými je  peří, umělá vlákna nebo vlna. Výplň se dává do komor vytvořených důmyslným prošitím .Ve spacím pytli byste měli mít trochu prostoru abyste se necítili stísněně.  Seznámím Vás se dvěma základními typy:

Přikrývkový typ

Lze jej celý rozepnout a použít jako přikrývku. Ve vhodnější do stanů s podsadou, na spaní s pevným podkladem a na chatu. Dobře se balí do roličky do úzkých batohů. Nevýhodou ale je to, že se do něj nelze zabalit úplně – v chladných nocích je tedy nutná pokrývka hlavy.

Mumiový typ

Je v nohách zúžený se zdrhovadlem asi do poloviny délky. Od ramen nahoru je kapuca, kterou je možno uzavřít. Tento typ je lepší než přikrývkový. Moderní technologie skýtá takové materiály, že je možné spacák sbalit do skutečně malého balíčku při zachování izolačních vlastností. Na uskladnění doma je nutné spacák vybalit a mít jej pověšený aby se nezpřetrhala vlákna, která kvalitně hřejí.

Letní

Přikrývkový i mumiovitý typ. Využíváte-li jej pouze v létě, pořiďte si takový, aby vám v něm nebylo zbytečně horko. Letní spacáky nejsou vhodné do nízkých teplot, ale jsou lehké a bývají velice dobře skladné. V současné době se prodávají i minispacáky, které se složí do rozměrů 15x12cm a váží okolo 500g.

Tří sezónní  

Mumiovitý typ. Plánujete-li přespání v přírodě i na podzim a na jaře, je tento spacák ideální pro Vás. Komfort těchto spacáků bývá kolem -12°C a extrém kolem -25°C. tyto spacáky bývají méně skladné a těžší než letní, ale za teplo v noci to určitě stojí.

Zimní

Mumiovitý typ. Jsou vhodné pro nezmary, kteří si užívají přírodu i v zimních měsících. S takovým spacím pytlem vám určitě nebude zima. Komfortní teploty bývají přes -20°C a extrémní teploty dosahují i na     -50°C. Tyto spací pytle jsou podstatně těžší a větší než letní, ale nerozhází Vás ani sníh a ani mráz.

Podložky (karimatky)

Podložka je další nezbytná část tábornické výstroje. Od země je největší chlad a abychom zabránili prochladnutí je velice důležité se dobře od země izolovat. Podložek je na trhu opravdu mnoho. Můžeme si koupit:

Pěnová (běžná karimatka)

-         tvořena pěnou, která dobře izoluje teplo

-         je velice lehká, ale neskladná – roluje se

Termo

-         „stříbrná“ podložka

-         je tenká, takže pokud pod ní nedáme nic měkkého, budeme ležet na tvrdé zemi

-         vrací teplo – má velice dobrou izolační vlastnost

Nafukovací

-         můžeme použít nafukovací lehátko nebo moderní typ samo-nafukovací karimatky

-         jsou o trochu těžší než předchozí typy, ale za to nejpohodlnější

-         velice dobře izolují teplo